Ta veliká akce v hodnotě více než dvou miliard korun v koronavirové mizérii skoro zanikla a za další rok se na ni málem zapomnělo. Bude řeč o Sčítání lidu, domů a bytů, jehož rozhodným dnem byl 26. březen 2021. K tomuto datu jsme všichni měli vyplnit dotazníky a online je odeslat na místo, kam nám Český statistický úřad přikázal. Velká většina lidí to skutečně provedla, za těmi zbývajícími se vydali pracovníci ČSÚ a dílo uzavřeli 11. května roku 2021.

A pak se vyhodnocovalo. Pokud si myslíte, že v 21. století by měl sednout k počítači jeden úředník, natáhnout data do společného serveru a druhý úředník pak vysypat data, a to v řádu hodin či nejvýše dnů, myslíte si to špatně. Samozřejmě, že bylo nutno nejdřív ta „ručně“ sesbíraná data nahrát do počítače, a pak se objevilo ještě mnoho dalších komplikací. ČSÚ zpočátku těmi zprávami zásoboval speciální složku „SLDB 2021“ na svém webu, a pak se taky odmlčel, s poněkud výhružnou zprávou, že data ze Sčítání začne prezentovat od počátku roku 2022.

Počátkem roku 2022 se data konečně objevila, ovšem zdaleka ne v celém rozsahu, anebo aspoň rychle po sobě. Dvoumiliardová akce se musí, jak by řekli policisté, vytěžit, v tomto případě vytěžit mediálně. A tak ČSÚ v lednu vypustil s velkou publicitou základní data za Českou republiku a po krajích, a pak nastal opět klid. Až na apríla se objevila část dat „ve větším územním detailu“, tedy po obcích, a ještě „uživatelsky nekomfortně“, nepropojeně s Veřejnou databází, takže si člověk musí jednotlivé statistiky o obci hledat pod příslušným okresem anebo ORP a nemá je pohromadě. Zbytek? Zase někdy příště. Ale v té první várce bylo asi to, co lidi v Roztokách zajímá nejvíc: kolik nás je a jak ten počet roste, kolik tu žije dětí a seniorů, jaké národnosti nebo kolik je tu domů.

Ale ještě dřív, než uvidíte data, je třeba vysvětlit, jak se obyvatelstvo počítá. Český statistický úřad má totiž dva metry. Ve Sčítání lidu, domů a bytů se lidé vyjadřují k „místu obvyklého pobytu“, zatímco Veřejná databáze ČSÚ pracuje s daty z registrů obyvatel. Jinak řečeno, jestliže v některé obci (a je to běžné třeba na Slánsku) vyjde k přibližně stejnému datu více osob ve Veřejné databázi než při Sčítání, svědčí to o tom, že ve vsi je hodně prázdných baráků, jejichž majitelé jsou sice lidé trvale k pobytu v obci přihlášeni, ale „obvykle“ bydlí jinde. V okolí Prahy je tomu naopak – žije zde ve skutečnosti víc osob, než je trvale přihlášených. A tak s těmi daty o obyvatelstvu začneme.

Čtyři sta mrtvých duší, možná víc

To nejzajímavější číslo ze Sčítání říká, že k 26. březnu 2021 mělo „obvyklý pobyt“ v Roztokách 9216 lidí, z toho 4495 mužů a 4721 žen. Sčítání se provádí už od roku 1869, a tak se můžete podívat, jak nás v Roztokách přibývá. Jen poznámka: ta data jsou srovnatelná, zahrnují ve všech letech území současných Roztok.

Časové srovnání ukazuje, že stejně dramatický růst obce, jehož jsme byli svědky v posledních dvou desetiletích, tu už jednou byl, ve dvacátých letech minulého století, kdy se počet obyvatel Roztok za deset let zvýšil skoro dvakrát. Stagnace trvala pak od šedesátých let až zhruba do roku 2000.

Do stejného grafu jsou vyneseny i počty domů. To, že před sto padesáti lety bydlelo v jednom domě (a to byl obyčejný domek, maximálně vila v Tichém údolí) v průměru deset lidí, je prostě historický fakt. Dnes jsme se dopracovali ke čtyřem lidem na jeden dům, a tohle průměrné číslo je samozřejmě hrubě zkresleno činžáky a paneláky. Stavební boom ve dvacátých letech minulého století byl impozantní, počet domů se za deset let víc než zdvojnásobil, a pokračoval až do války a krátce po ní, ovšem obyvatel mezi roky 1930 a 1950 už přibývalo pomalu.

Na druhém grafu vidíte „ta druhá data“, z Veřejné databáze, tedy z registrů obyvatel, která popisují růst roztocké populace (trvale k pobytu přihlášených osob) v posledních padesáti letech.

Nejrychlejší vzestup se odehrál v prvním desetiletí tohoto století, po roce 2011 nás přibývá již menším tempem. A porovnání údaje z Veřejné databáze k 31. 12. 2020 (8783 obyvatel přihlášených k trvalému pobytu) a ze Sčítání k 26. 3. 2021 (9216 obyvatel s „pobytem obvyklým“) ukazuje, že se u nás „obvykle“ vyskytují zhruba čtyři stovky lidí, kteří s námi žijí, ale trvale jsou k pobytu hlášeni jinde. A tam „jinde“ také tečou na ně sdílené daně i jiné místní poplatky.

Setkal jsem se s názorem, že 400 nepřihlášených k trvalému pobytu neodpovídá skutečnosti. Inu, může to být pravda. Data z registrů obyvatel by měla být jasně dána, ale to, co napsali lidé jako „místo obvyklého pobytu“, záviselo jen a jen na nich. Takže se nedá vyloučit, že nějací lidé napsali „obvyklý pobyt Praha“, i když většinou žijí v Roztokách.

Dětí je víc než seniorů

Okolí hlavního města je věkově nejmladším z celé České republiky. Průměrný věk v okrese Praha-západ (tedy v ORP Černošice) je pod 40 let, v celém Středočeském kraji o dva roky vyšší a průměr celé České republiky byl v březnu 2021 ještě vyšší, 42,7 roku.

V Roztokách žije víc dětí ve věku pod 15 let (1931) než seniorů nad 65 let (1566). V porovnání s daty ze Sčítání v roce 2011 u nás přibylo sice seniorů, ale vzrostl i podíl dětí mladších 15 let, a tak se průměrný věk ani index stáří příliš nezměnil.

Ani jeden stoletý

Je to tak: v březnu 2021 nežil v Roztokách ani jeden člověk, jemuž by bylo sto nebo více let. Není to ovšem statisticky vzato překvapivé zjištění. V celém okrese Praha-západ s více než 160 000 obyvateli je stoletých a starších pouze sedm. K tomu je třeba připojit jednu metodickou poznámku. Statistici měří věk skutečně jako „dovršený rok“. Vykazují proto například děti ve věku 0 let. To jsou všechny, které ještě neměly první narozeniny.

Graf, v němž jsou zobrazeny „desetileté věkové skupiny“, ukazuje, proč je v populaci Roztok a podobně v celé české populaci víc žen než mužů (v Roztokách bylo v roce 2021 mužů celkem 4495 a žen 4721). Muži prostě tak dlouho nevydrží. Příroda to tak zařídila a zubatá (povšimněte si toho rodu) nemá na všechny stejný metr. Tedy stejnou kosu.

Nejpočetněji zastoupenou „desetiletou věkovou skupinou“ jsou čtyřicátníci. To je dáno jednak poměrně vysokou porodností v sedmdesátých letech minulého století („Husákovy děti“), ale taky tím, že mnoho z dnešních roztockých čtyřicátníků se před patnácti, dvaceti lety stěhovalo k nám na Solníky a zakládalo tady rodinu.

ČSÚ zveřejnil i podrobnější data, po „pětiletých skupinách“. V grafu by tohle rozdělení už bylo nepřehledné, ale pár zajímavých dat stojí za zmínku.

Adeptů stovky, tedy lidí, kterým je přes pětadevadesát, máme v Roztokách osm. Asi nepřekvapí, že jsou to všechno ženy.

Údaje o počtech našich nejmladších spoluobyvatel ukazují, že nejsilnější skupinou jsou z nich deseti až čtrnáctiletí (699), následuje skupina pěti až devítiletých (663), pak skupina 15-19 let (598) a až potom ti nejmladší do pěti let (569). Pro posouzení nároků na místa ve škole a v mateřských školách by byla užitečnější data z veřejné databáze, tedy z registrů obyvatel, protože povinnosti má město vůči těm, kteří jsou zde trvale přihlášeni k pobytu, a musíme brát v úvahu i to, že nevíme, jak poctivě lidé obvyklý pobyt vyplňovali, nicméně se zdá, že největší nápor na místa v základní škole prožíváme právě teď.

Lidí s vysokoškolským vzděláním přibývá

Struktura populace podle nejvyššího dosaženého vzdělání se zjišťuje po obcích jen jednou za deset let, právě při Sčítání, ale statistikové z výsledků SLDB 2021 zřejmě nadšeni nebudou. Na otázku neodpovědělo téměř 6 % lidí, a to už je hodnota, která může výsledky významně zkreslit.

Ze 7285 lidí s obvyklým pobytem v Roztokách, kterým bylo k 26. 3. 2021 nejméně 15 let, neuvedlo odpověď na nejvyšší dosažené vzdělání 363. Ve městě je podle statistiků 31 osob bez vzdělání a dalších 690 se vzděláním základním, dohromady desetina patnáctiletých a starších. To je v porovnání se Středočeským krajem nebo republikou výrazně podprůměrný podíl, a naopak 2639 lidí s vysokoškolským diplomem (dalších 134 má VOŠ nebo konzervatoř, to statistikové dávají do jiné kategorie) je prakticky dvojnásobek celostátního průměru.

Svobodných je víc než ženatých a vdaných

To je zjištění možná překvapivé, ale Roztoky touto skutečností z krajského nebo republikového průměru nijak nevybočují. Je to celorepublikový trend, ještě před deseti lety bylo ženatých + vdaných nepatrně více než svobodných.

V Roztokách bylo v březnu 2021 zjištěno 4321 svobodných mužů a žen a 3561 ženatých a vdaných, rozvedených bylo 832 a vdovců a vdov napočítali 452. Do celkového počtu 9216 osob s obvyklým pobytem v Roztokách chybí padesát, což jsou jednak ti, kteří neodpověděli, a pak statistikové do této skupiny zařadili také osoby s registrovaným partnerstvím, protože na ně dosud nevytvořili zvláštní škatulku.

(Nejméně) dva tisíce věřících

V loňském Sčítání byla položena jako nepovinná otázka týkající se víry. Před deseti lety vzbudily odpovědi na tuto otázky velký rozruch a mnoho médií referovalo o dramatickém poklesu podílu lidí věřících. Byla to ovšem metodická chyba, nikoli ČSÚ, který data interpretoval správně, ale novinářů. Na otázku totiž před deseti lety neodpovědělo asi 45 % dotázaných, a tak spekulace o poklesu počtu věřících byly nesmyslné, protože z dat, kde chybí bezmála polovina odpovědí, se nedá poznat vůbec nic.

Také v loňském Sčítání byl podíl lidí, kteří si víru „nechali pro sebe“ poměrně vysoký, celorepublikově přibližně 30 %, u nás v Roztokách asi 27 %. Z roztockých obyvatel přihlásilo k nějaké konkrétní víře 1131 lidí, z toho nejvíc k římskokatolickému vyznání (487), k Církvi československé husitské 65 a Českobratrské církvi evangelické 60 (jiné víry data ČSÚ neuvádějí), a dalších 942 obyvatel Roztok využilo v dotazníku možnost „věřící nehlásící se k církvi nebo náboženské společnosti“.

Cizinců je mezi námi sedm stovek

Z obyvatel Roztok má české občanství 8415 a jiné 697 osob, z toho z členských zemí EU 211 a z nečlenských 486. Zbylá zhruba stovka obyvatel s „obvyklým pobytem“ v Roztokách (do celkového počtu 9216) státní občanství neuvedla anebo má občanství dvě. Těch skoro 8 % lidí s nečeskou státní příslušností je nad průměrem okresu Praha-západ (asi 6 %), ale není to údaj v našem okolí nejvyšší, v pětitisícových Horoměřicích je cizinců téměř šest set a v největším městě okresu, Jesenici (má podle Sčítání 10 645 obyvatel, následují Hostivice s 9787 obyvateli, Roztoky jsou v okrese třetí), je cizinců přes 1300.

Údaje o tom, jaké jiné než české státní občanství naši spoluobyvatelé uvedli, jsou neúplné. Dostupná data ČSÚ totiž uvádějí jen šest vybraných zemí a z údajů pro Roztoky je zřejmé, že vedle tří poměrně četně se vyskytujících státních příslušností (Ukrajina, Rusko a Slovensko) jsou u nás asi dvě stovky obyvatel s jinou státní příslušností, než jsou ČSÚ vykazovány.

Následující otázka na národnost byla nepovinná, a také podle toho výsledek dopadl – k české (6377), moravské (46) a slezské (8) národnosti se dohromady přihlásilo o dva tisíce méně osob, než je v Roztokách lidí se státní příslušností České republiky. Hodně lidí na otázku neodpovídalo vůbec, a tak spíš jen pro zajímavost: k slovenské národnosti se hlásí 195 našich spoluobčanů, k německé 35, romské 14, polské 17 a vietnamské 15 osob. Rusů podle národnosti je v našem městě 142 a Ukrajinců jen 100. Vypadá to tedy, že u nás žije pár desítek lidí, kteří mají sice ukrajinskou státní příslušnost, ale jsou to podle národnosti Rusové. Jako na Ukrajině…

Jarda Huk